Otázka původu života fascinovala lidstvo odnepaměti. Není tedy divu, že existuje tolik nejrůznějších bájí a pověstí, které se jej snaží nějakým způsobem vysvětlit. V dnešní době však víme, že prakticky žádná z nich pravda být nemůže.

 

Je pravdou, že na tuto otázku nedokáže dát pÅ™esnou odpovÄ›Ä ani dneÅ¡ní vÄ›da. Na rozdíl od starých bájí vÅ¡ak může nabídnout urÄité hypotézy, z nichž nÄ›které mohou být pravdÄ›podobnÄ›jší než jiné.

 

 

Jednou z tÄ›ch, ke kterým se pÅ™iklání nejvíce vÄ›dců, je abiogeneze. Podle této hypotézy život vznikl tak, že doÅ¡lo ke spojování molekul do stále složitÄ›jších a komplexnÄ›jších vzorců, výsledkem Äehož byly nakonec první proto-organismy.

 

Zde se samozřejmě jednalo pouze o jednoduché proto-bakterie, které ani neměly buňky tak, jak je známe. Dokázaly se však replikovat, a to bylo nejdůležitější. Nyní se totiž mohly množit samy a nezáleželo na tom, aby se naskytla správná kombinace molekul.

 

 

Tento proces byl ÄásteÄnÄ› potvrzen i v laboratoÅ™i. Nemohl být vÅ¡ak plnÄ› úspěšný, neboÅ¥ ve skuteÄnosti trvalo statisíce, pravdÄ›podobnÄ› vÅ¡ak miliony let, než se první organismy zaÄaly samy množit. PodaÅ™ilo se vÅ¡ak doložit vznik organických molekul tímto způsobem, a již to je úspÄ›ch.

 

Dále zde máme také hypotézu komety, kdy se k nám dostaly první jednoduché organické molekuly na kometÄ› Äi asteroidu, který narazil do ZemÄ›. AvÅ¡ak aÄkoliv tyto nárazy nebyly v tehdejší dobÄ› nijak vzácné, neboÅ¥ ZemÄ› jeÅ¡tÄ› nemÄ›la atmosféru, problém je v tom, že tato hypotéka onu otázku pouze odsouvá dál – kde se vzaly ony zárodky života na kometÄ›?

 

Zatím tak nejsme o nic blíže řešení, než lidé ve starověku, vyprávějící si báje. Je však velmi pravděpodobné, že s postupujícím vědeckým a technickým pokrokem není až tak daleko doba, kdy se nám ji podaří definitivně rozluštit. A až se tak stane, bude to jeden z největších milníků celého lidstva.